Historické milníky

konec 40. let // vznik divadla jakožto pobočky Ústředního loutkového divadla

1950 // zahájení profesionální působnosti

1951 // divadlo sídlí na náměstí Starosty Pavla

1957 // umělecký vedoucím Václav Charvát

pol. 70. let // umělecký vedoucím Jaroslav Volf

1985 // umělecký vedoucím Pavel Polák

1990 // ředitelem Karel Brožek, změna názvu divadla na Divadlo Lampion

2006 // sloučení s Městským divadlem Kladno pod vedením Blanky Bendlové, uměleckým šéfem Ondřej Lážňovský

2008 // uměleckým šéfem Zita Morávková

2013 // uměleckým šéfem Daniel Přibyl, jmenování kmenového režiséra Branislava Mazúcha

2014 // vznik výtvarného ateliéru

2016 // ředitelem Divadel Kladno s.r.o. jmenován Jan Krafka, uměleckým šéfem Divadla Lampion Branislav Mazúch

2017 // uměleckým šéfem Lucie Radimerská (Botlíková)

2023 // uměleckými šéfy Jiří Šponar a Jan Vejražka

2024 // uměleckým šéfem Jan Vejražka

2025 // uměleckým šéfem Jakub Hubert

Historie Divadla Lampion

Divadlo vzniklo na úplném konci 40. let, v rámci velké vlny řízeného zakládání divadel jako pobočka Ústředního loutkového divadla. Profesionální působení zahájilo 8. ledna 1950 premiérou dvou inscenací: Tonda čaruje a Zlatý motýl (režie L. Mičánek). V budově na náměstí Starosty Pavla (tehdy náměstí Revoluce) sídlí od roku 1951. V jeho dlouhé historii se neustále střídala období samostatnosti a správního spojení s Městským divadlem Kladno.

První významnější etapou kladenské loutkové scény bylo období uměleckého vedení divadla Václavem Charvátem (1957 – pol. 70. let). V divadle  působily tehdy výrazné osobnosti loutkového divadla jako byli: herečka a režisérka Markéta Schartová, výtvarníci Lubor Friedrich a Karel Hlavatý, režiséři Jiří Jaroš, Vladimír Gromov a později zejména tvůrčí tým Karel Brožek (režie), Alois Tománek (scénografie) a Jaroslav Pešek (choreografie). Za vrchol tohoto období je považována inscenace Maeterlinckovy hry Smrt Tintagilova (prem. 1969, režie Karel Brožek, výprava Alois Tománek), v titulní roli s Markétou Schartovou.

V dalším období, pod vedením Jaroslava Volfa, měla určující vliv na směřování divadla dramaturgyně Venuše Dytrychová. S divadlem v této době začali spolupracovat režiséři Karel Makonj, Zdeněk Miczko, Josef Henke, Pavel Vašíček a Jiří Středa, výtvarníci Zdeněk Bauer a Zdeněk Hajduch. Asi nejvýraznější inscenací této éry bylo Děvčátko z rýžových polí (1983, režie Karel Brožek, výprava Zd. Bauer, H. Cigánová), ve které již účinkovala herečka Waldraut Ritterová, která v Lampionu působí dodnes. Jaroslava Volfa ve funkci uměleckého šéfa vystřídal v roce 1985 Pavel Polák, který dříve působil v Naivním divadle v Liberci a buduje především repertoár pro nejmenší.

Další éra kladenské loutkohry se započala po revoluci. V roce 1990 nastoupil na místo ředitele již dlouhodobý spolupracovník divadla Karel Brožek. Divadlo bylo konečně přejmenováno na Lampion. Vrátil se výtvarník Alois Tománek a dramaturgyní divadla se stala Nina Malíková. Divadlo se zaměřilo, kromě tvorby pro děti i na dospívající a dospělé publikum (například Gayova Žebrácká opera (1996), variace na Marloweovu Tragickou historii o doktoru Faustovi (1997) či pozoruhodný divadelní experiment inspirovaný knížkou R. D. Bacha Racek (1997), vše v režii Karla Brožka). Historicky prvně se na scéně loutkového divadla objevil jako autor i Václav Havel (Zítra to spustíme!, 2000, režie Karel Brožek).

V lednu 2006 bylo divadlo opět sloučeno s Městským divadlem Kladno (pod vedením Blanky Bendlové). Uměleckým šéfem se stal Ondřej Lážňovský, dramaturgyní Zuzana Vojtíšková. Lážňovský  často spolupracoval s výtvarnicí Petrou Vykoukalovou. V tomto období stojí za zmínku například inscenace Tajemný hrad v Karpatech (rež. Ondřej Lážňovský). Ondřeje Lážňovského ve funkci uměleckého šéfa vystřídala v sezóně 2008/2009 Zita Morávková. Za jejího působení vznikla například pohybově-taneční inscenace Putování smůly za štěstím (rež. Martin Pacek). Z tohoto období přetrvává v repertoáru Lampionu již jen inscenace Pejsek a kočička.

Od jara 2013 do konce roku 2015 byl uměleckým šéfem divadla Daniel Přibyl. Jako kmenového režiséra angažoval Branislava Mazúcha a začal vznikat základ současného repertoáru. Za Přibyla dále proběhla rekonstrukce zkušebny v divadelní a výtvarný ateliér, začala se rozšiřovat nabídka doprovodných programů (ojedinělé doprovodné akce a pravidelné výtvarné dílny) a byla dokončena rekonstrukce velké budovy Městského divadla Kladno. Krátce zde působila jako dramaturgyně Jana Kuklová.

V lednu 2016 vystřídal Přibyla ve funkci uměleckého šéfa dosavadní kmenový režisér Branislav Mazúch. Od dubna 2017 byla dramaturgyní Divadla Lampion Helena Kebrtová. Novinkou v sezóně 2017/2018 je dramatický kroužek, pokračuje nabídka doprovodných programů.

Mezi lety 2017-2023 Divadlo Lampion vedla Lucie Radimerská (Botlíková), která nastoupila společně s dramaturgem Matoušem Danzerem. Navázali spolupráci s režiséry jako je Matěj Forman (Šťastný princ), Jakub Maksymov (Komodo) a Jakub Šmíd (Sněhová královna).

V sezóně 2023/2024 divadlo vedli Jiří Šponar a Jan Vejražka, od sezóny 2024/2025 je uměleckým šéfem Jan Vejražka a jako dramaturgyně nastupuje Tereza Karpianus.

V březnu sezóny 2024/25 byl uměleckým šéfem jmenován Jakub Hubert.

Lampion dále tvoří inscenace pro diváky od narození až po dospívání a nabízí výtvarné dílny i divadelní ateliér. Během své historie se stal průvodcem při vyrůstání a dospívání mnoha obyvatel Kladna a jeho okolí.